- Proč? Proč si mi jen lhal,
proč jsi me srdce neuhlídal.
Proč já blázen jsem ti věřila,
proč jsem s tebou jen chodila.
Proč jsi mi to neřek dřív,
že to hra,nic víc.
- Mám
Mám Tě ráda moc a moc,
znamenáš pro mě víc než dost.
Mám Tě ráda čím dál víc,
chci být s Tebou,víc už nic.
Svádíš mě svým úsměvem,
krásou,něhou,pohledem.
Jsem moc ráda,
že Tě znám,že Tě líbat smím,
prostě,že Tě mám.
znamenáš pro mě víc než dost.
Mám Tě ráda čím dál víc,
chci být s Tebou,víc už nic.
Svádíš mě svým úsměvem,
krásou,něhou,pohledem.
Jsem moc ráda,
že Tě znám,že Tě líbat smím,
prostě,že Tě mám.
- Mám rád, když rty Tvoje se něžně dotknou těch mých,
je krásné, když lásku svou soustředíš v nich
Tvé rty jsou sladké jak sklenice medu,
já šťastný jsem, když za ruku Tě vedu
Miluji, když rty Tvoje si s mými hrají,
jak líbat umíš?... až dech se mi z toho tají
Mé rty jsou bez Tvých suché,
mé ucho bez Tvého hlasu je úplně hluché
Je krásné pozorovat Tvoji pusu,
je složená ze dvou krásných kusů
Tvé rtíky se při líbání krásné vrtí,
já ulíbat bych Tě chtěl k smrti. Od Davida
Miluju tě když se směješ,
nenávidím když se mračíš.
Miluju tě když jak slunce záříš,
nenávidím když jak temná noc pohasínáš.
Miluju tě když se ke mně vracíš
a nenávidím, když mě znova a znova opouštíš.
Miluju tě když vedle mě ležíš a spíš,
miluju tu vůni, jíž tak nádherně voníš!
Miluju tě, když se stydíš a studem klopíš zrak,
nenávidím, když se trápíš a marně čekáš na zázrak.
Miluju tě když jsi moje duše spřízněná,
nenávidím ty okamžiky,
nenávidím když se mračíš.
Miluju tě když jak slunce záříš,
nenávidím když jak temná noc pohasínáš.
Miluju tě když se ke mně vracíš
a nenávidím, když mě znova a znova opouštíš.
Miluju tě když vedle mě ležíš a spíš,
miluju tu vůni, jíž tak nádherně voníš!
Miluju tě, když se stydíš a studem klopíš zrak,
nenávidím, když se trápíš a marně čekáš na zázrak.
Miluju tě když jsi moje duše spřízněná,
nenávidím ty okamžiky,